ČESKOSLOVENSKÉ KOLKY
„vzor 1962“
Vyostřující se zahraničně politické vztahy mezi Sovětským svazem a Spojenými státy americkými dovedla oba znepřátelené bloky až na samý okraj války.
Podobně jako v mnoha zemích východního, ale i západního bloku zahrnovaly i československé vojenské plány, krom jiného i otázku peněžního oběhu v případě vypuktuní válečného konfliktu. V této souvislosti se u nás velice často skloňuje i otázka československých kolků vzoru 1962.
Samotný důvod a okolnosti jejich vzniku jsou ale dodnes obklopeny mnoha neznámými a byť je v jejich případě karibská krize nejvíce skloňována, nejedná se zdaleka o jedinou a zároveň i o nepotvrzenou hypotézu. Jak uvádí Dr. Moravec, na základě kusých pramenů a z vyprávění pamětníků vyplývá, že jejich vznik lze datovat až na počátek šedesátých let, přesněji mezi roky 1961 až 1962. V téže době Státní banka Československá připravovala i náhradní platidla vzoru 1962, od kterých posléze odvozujeme i označení samotných kolků jako vzor 1962, případně mezi sběrateli též hojně užívané označení „kubánské kolky“. Naopak Zdeněk Šustek zde v této souvislosti nevylučuje ani pozdější vznik, který by mohl zasahovat dokonce až na přelom 60. a 70. let.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 5/2018.
Ferdinand I. (V.)
Nástup vlády, holdování ve Vídni 1835 a jedna unikátní ražba
Před 180 lety, v roce 1835, se ujal vlády poslední korunovaný český král z rodu habsburského – arcivévoda rakouský Ferdinand,1 jako rakouský císař toho jména první, jako uherský a český král v posloupnosti habsburských panovníků pátý.
Ferdinand převzal vládu po smrti svého otce císaře Františka I. dne 2. března 1835. Korunovace rakouských císařů měly být prováděny podle částečně převzatých říšských tradic. Jako korunovačních insignií mělo bý t používáno Rudolfov y tzv. domácí koruny z roku 1602 a žezla s říšským jablkem, jež k ní dal zhotovit císař Matyáš po roce 1612. K vlastnímu aktu korunovace touto korunou a k provedení s tím spojeného obřadu však nikdy nedošlo, i když panovníci titul rakouského císaře používali. Proto nástup císaře Ferdinanda I. připomínají pouze dvě pamětní medaile a korunovační ražby logicky chybí. Císař Ferdinand patřil sice k nejoblíbenějším habsburským panovníkům, ale on sám ovšem ve skutečnosti nikdy nevládl. Jeho otec před smrtí fakticky složil vládu v monarchii do rukou kancléře Metternicha a státní rady. Na systému rakouské vlády se tak po smrti Františka I. prakticky nic nezměnilo a rakouská zahraniční i vnitřní politika byla i nadále vedena v duchu metternichovského absolutismu. Byla to „absolutní monarchie bez monarchy“.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2015.
DALŠÍ ČLÁNKY
VÍCE O ČASOPISU
