Bedřich Hrozný

Bedřich Hrozný (1879–1952) byl významný český orientalist, archeolog a filolog, jehož objev rozluštění chetitštiny z něj udělal jednoho z nejvýznamnějších lingvistů 20. století. Díky jeho práci se podařilo otevřít zcela novou kapitolu ve studiu starověkých civilizací, zejména chetitské říše, která byla jednou z velmocí starověkého světa. Hrozný nejen že přispěl k poznání této dávné kultury, ale také k obecnému pochopení starověkých jazyků a civilizací.

Raný život a vzdělání

Bedřich Hrozný se narodil 6. května 1879 v Lysé nad Labem v tehdejším Rakousku-Uhersku. Jeho zájem o jazyky se projevil již v mládí, což ho vedlo k tomu, aby se věnoval studiu orientálních jazyků, starověké historie a archeologie. Po absolvování gymnázia začal Hrozný studovat na Vídeňské univerzitě, kde se věnoval studiu orientálních jazyků, především akkadštiny a staroegyptštiny. Jeho učitelé, například slavný orientalist Friedrich Delitzsch, ho vedli k hlubšímu zájmu o starověké civilizace Blízkého východu.

Cesta k rozluštění chetitštiny

Klíčovým bodem Hrozného kariéry se stal objev textů z chetitské říše, která byla v době starověku jednou z mocností Blízkého východu. Chetité obývali oblast dnešního Turecka a jejich říše soupeřila s Egyptem a Babylonií. Do té doby však o jejich kultuře a jazyku bylo známo jen málo.

Na počátku 20. století byly během archeologických výzkumů v Hattuši, hlavním městě chetitské říše, objeveny hliněné tabulky s klínovým písmem. Jazyk na těchto tabulkách byl dlouho neznámý, a přestože byl psán klínovým písmem, nepodobal se žádnému známému semitskému či sumerskému jazyku. Bedřich Hrozný, který měl bohaté zkušenosti s klínovým písmem a orientálními jazyky, začal pracovat na dešifrování těchto textů.

Jeho největší úspěch přišel v roce 1915, kdy Hrozný na základě lingvistické analýzy a srovnávacích metod dokázal, že jazyk na chetitských tabulkách patří do indoevropské jazykové rodiny, tedy skupiny jazyků, do níž patří například latina, řečtina, sanskrt, ale i čeština. Tento objev byl převratný, protože až do té doby se předpokládalo, že všechny starověké jazyky v této oblasti byly semitské nebo sumerské.

Jedním z klíčových momentů Hrozného dešifrování bylo rozpoznání slovní spojení „NINDA-an ezzateni watar-ma ekuteni“, což přeložil jako „Chléb budete jíst a vodu budete pít.“ Tento objev otevřel cestu k dalšímu porozumění chetitštině a umožnil studium dalších textů.

Hrozný a chetitská civilizace

Po rozluštění chetitštiny se Hrozný stal jedním z nejvýznamnějších odborníků na chetitskou civilizaci. Chetité byli jedním z nejvýznamnějších starověkých národů, jejich říše existovala zhruba od 17. do 12. století př. n. l. a soupeřila s takovými mocnostmi, jako byl Egypt nebo Babylónie. Díky Hroznému a jeho dešifrování jazyka se podařilo prozkoumat chetitské právo, náboženství, literaturu a politické dějiny.

Chetité jsou dnes známí především díky bitvě u Kadeše, která se odehrála mezi chetitskou a egyptskou armádou pod velením faraona Ramsese II. Hrozný přispěl k tomu, aby byl tento konflikt lépe pochopen prostřednictvím textů, které se o něm zmiňují.

Vědecké uznání a pozdější kariéra

Hrozný díky svému úspěchu získal mezinárodní vědecké uznání a stal se profesorem na Univerzitě Karlově v Praze, kde vedl Ústav pro starověké dějiny. V roce 1929 se stal děkanem filozofické fakulty a aktivně se podílel na vědeckém životě, psal a publikoval mnoho odborných prací. Vedl také archeologické expedice na Blízký východ, zejména do dnešního Turecka, Sýrie a Iráku, kde pokračoval ve výzkumu starověkých kultur.

Hrozný byl také členem mnoha mezinárodních vědeckých společností a obdržel řadu ocenění za své přínosy k lingvistice a archeologii. Byl vnímán jako osobnost s hlubokým vhledem do historie starověkých civilizací a jeho práce pomohla otevřít cestu k dalším objevům na poli starověkých studií.

Odkaz

Bedřich Hrozný zůstává jednou z nejvýznamnějších osobností české vědy. Jeho rozluštění chetitštiny mělo zásadní dopad na porozumění starověkým civilizacím a lingvistickým strukturám. Hrozný nejen otevřel dveře ke studiu chetitské říše, ale také položil základy pro moderní lingvistickou vědu a srovnávací jazykovědu. Jeho metody a přístupy inspirovaly generace vědců a jeho odkaz je dodnes živý.

Jeho práce byla nesmírně důležitá pro lepší porozumění starověkému Blízkému východu, a to jak v oblasti lingvistiky, tak v oblasti archeologie. Díky Hroznému dnes můžeme číst a chápat chetitské texty, což nám umožňuje nahlédnout do každodenního života, práva a náboženství jedné z nejdůležitějších civilizací starověku.

Bedřich Hrozný je dnes považován za jednoho z největších českých vědců, který svým objevem otevřel nové obzory pro studium lidské historie. Jeho přínos k vědeckému poznání je neocenitelný a jeho práce je dodnes považována za základní kámen pro porozumění indoevropským jazykům a civilizacím starověkého světa.