Upozornění: Provozní doba během vánočních svátků a na přelomu roku. Máme omezený provoz. Více na otevírací doba.
Zlaté mince Email

Jan Perner


Praha, 27.08.2024 15:35:40

ZPRÁVA Jan Perner .


Jan Perner (1815–1845) byl významný český inženýr, který hrál klíčovou roli při budování železniční sítě v českých zemích během 19. století. Perner se stal jedním z průkopníků železničního stavitelství, jehož práce zásadně přispěla k rozvoji dopravy v tehdejším Rakousku-Uhersku, zejména v Českém království. Přestože jeho život skončil tragicky a předčasně, jeho odkaz v oblasti železniční dopravy zůstává silný.

Raný život a vzdělání

Jan Perner se narodil 7. září 1815 v Bratčicích nedaleko Čáslavi v rodině mlynáře. Již od mládí projevoval zájem o techniku a přírodní vědy, což ho vedlo k rozhodnutí studovat stavitelství. Po absolvování gymnázia v České Třebové začal studovat na Polytechnickém institutu v Praze, který byl v té době jednou z předních technických škol v Rakousku-Uhersku. Polytechnika v Praze poskytovala studentům kvalitní vzdělání v inženýrských disciplínách, a Perner zde získal základy, které později využil při své práci na železničních projektech.

Kariéra v železničním stavitelství

Po dokončení studia v roce 1836 odešel Perner do zahraničí, kde získával praktické zkušenosti v oblasti železničního stavitelství, které bylo v té době novým a dynamicky se rozvíjejícím odvětvím. První železnice, která v té době již existovala v Anglii a částečně v západní Evropě, začala představovat nový způsob dopravy, který byl rychlejší a efektivnější než tradiční koňské povozy nebo vodní doprava.

V roce 1839 se Perner zapojil do jednoho z nejvýznamnějších projektů své doby – výstavby železnice z Vídně do Krakova. Zde pracoval pod vedením rakouských inženýrů a postupně se vypracoval na jednoho z hlavních stavitelů. Po úspěšném dokončení tohoto projektu se stal uznávaným odborníkem a byl pověřen dalšími důležitými úkoly v železničním stavitelství.

V roce 1842 se Perner vrátil do Čech, kde byl pověřen stavbou Severní státní dráhy – železniční trasy spojující Prahu s Olomoucí a dále s Vídní. Tento projekt byl jedním z klíčových infrastrukturních projektů té doby, který měl zásadní význam pro hospodářský rozvoj Českého království. Perner zde zastával funkci hlavního inženýra a dohlížel na celkový průběh stavby.

Význam Severní státní dráhy

Severní státní dráha byla jedním z největších projektů své doby a měla zásadní význam pro rozvoj dopravy a obchodu v českých zemích. Trasa vedla z Prahy přes Pardubice a Olomouc až do Vídně, což umožnilo rychlou a efektivní dopravu zboží i lidí mezi těmito důležitými městy. Díky Pernerovu vedení byla stavba dráhy realizována rychle a úspěšně, přičemž se jednalo o jeden z prvních velkých železničních projektů v Rakousku-Uhersku.

Perner měl zásadní podíl na vytyčení trasy železnice, která musela být pečlivě navržena tak, aby překonala různé přírodní překážky a aby byla co nejefektivnější. Kromě technických aspektů stavby se Perner podílel také na návrhu železničních stanic, mostů a dalších infrastrukturových prvků, které byly nezbytné pro fungování železnice.

Jedním z jeho nejvýznamnějších příspěvků bylo vytyčení trasy z Pardubic přes Přerov do Olomouce. V té době se zvažovalo několik alternativních tras, ale právě Perner prosadil myšlenku vést dráhu přes Pardubice, což mělo strategický význam pro rozvoj tohoto města a celého regionu.

Tragická smrt

Pernerova kariéra byla však tragicky přerušena jeho předčasnou smrtí. Dne 9. září 1845, jen dva dny po svých 30. narozeninách, Perner utrpěl smrtelné zranění při železniční nehodě. Stalo se to při návratu z inspekční cesty na trati mezi Prahou a Pardubicemi. Při vystupování z jedoucího vlaku se Perner zranil na hlavě a zemřel o několik dní později 10. září 1845 v Pardubicích. Jeho smrt přišla v době, kdy jeho kariéra slibovala další významné úspěchy, ale jeho přínos pro rozvoj železnice v českých zemích byl již nezpochybnitelný.

Odkaz a význam

Přestože Jan Perner zemřel mladý, jeho odkaz v oblasti železničního stavitelství přetrval. Severní státní dráha, na jejíž výstavbě měl klíčový podíl, se stala jedním z pilířů dopravní infrastruktury v Rakousku-Uhersku a později v Československu. Jeho práce nejen že přispěla k rozvoji průmyslu a obchodu, ale také měla zásadní dopad na urbanizaci a rozvoj měst, jako byly Pardubice, které se díky železnici staly významným dopravním uzlem.

Jan Perner je dodnes vnímán jako jeden z klíčových zakladatelů moderní železniční dopravy v českých zemích. Na jeho počest byla v Pardubicích pojmenována Dopravní fakulta Jana Pernera při Univerzitě Pardubice, která vzdělává nové generace odborníků na dopravu a železniční inženýrství. Jeho jméno nesou také ulice a náměstí v různých českých městech, což svědčí o jeho významu pro českou společnost.

Jeho přínos k rozvoji železniční infrastruktury je dnes hodnocen jako jeden z klíčových momentů modernizace českých zemí během průmyslové revoluce. Díky práci Jana Pernera se železnice stala nedílnou součástí každodenního života a jedním z hlavních motorů ekonomického růstu v 19. a 20. století.

Jan Perner

PŘEHLED DALŠÍCH ZPRÁV


1.9.2024
30.8.2024
29.8.2024
28.8.2024
27.8.2024
26.8.2024
26.8.2024
25.8.2024
24.8.2024
PŘIHLÁSIT EMAIL AKTUÁLNÍ ZPRÁVA
Tip k listování

Klávesa šipka vpravo zobrazí list s následující zprávou,
klávesa šipka vlevo listuje zpět v e-mail zprávách.
F11 Opakovaným stisknutím klávesy se otevře/zavře celoplošný náhled.
ČASOPIS MINCE A BANKOVKY
Jediný v Čechách a na Slovensku. Získáte exkluzivně pouze u nás.

IDENTIT (=ANATOMIE) BANKOVEK Základní přehled (2)
Anatomie bankovek je věc složitá a dala by se o ní napsat celá kniha.

Proto se nám téma nevešlo do minulého čísla. Na tomto místě přinášíme dokončení tématu.

[A] 10 – sekundární znaky bankovky - mezi tyto prvky bankovek lze zařadit soutiskové značky a jinou sekundární výbavu bankovek, poskytující obecně vyšší stupeň ochrany; jde především o holografii, metalizaci, foliovou ražbu, polychromatické konfety, iridiscenci, třpytivou metalizaci, latentní obraz, opticky proměnlivou barvu s polarizačními efekty, profilometrické prvky, polymerové nebo durasefové okna (viz níže), ochranné znaky (ornamenty) a další.
10a– soutisková značna [A] 11; obrazec, který při pohledu v bílém světle na A a pohledu na R tvoří ucelený obraz, znak, který označujeme jako tzv. průsvitový obrazec
10b – holografie bankovek je reprezentována přítomností kovových mikročástic na povrchu určité plochy bankovek, na kterou je přenášena z foliového podkladu. Z kovů jsou nejčastěji zastoupeny pigmenty bronzu a hliníku, ale mohou být zastoupeny i další kovy (viz dále). Nejjednodušší charakteristika holografie (z řeckého holos - úplný a grafie - záznam) je, že se jedná o vyspělou formu záznamu obrazu, která umožňuje zpětně zachytit jeho trojrozměrnou strukturu.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 4/2016.



VÝCHODONĚMECKÁ MARKA
Historický přehled

Po pádu nacistického režimu se vztahy mezi někdejšími spojenci začaly notně zhoršovat. Rozdílné ekonomické, vojenské, a především geopolitické zájmy vedli ve svém důsledku až k rozdělení země na východní a západní část.

V červnu 1945 došlo k ustanovení Sovětské vojenské správy (Sowjetische Militäradministration in Deutschland – SMAD), která převzala civilní moc na obsazeném území. Na postupimské konferenci se zástupci Velké Británie, Francie, Spojených států a Sovětského svazu dohodly na demilitarizaci a rozdělení Německa do čtyř okupačních zón. Následující měsíc byly na základě nařízení SMAD ustanoveny orgány německé ústřední správ y, v kter ých získali dominantní vliv komunisté. Rozdí lné geopolitické zájmy někdejších spojenců vedli k stále větší eskalaci vzájemných vztahů, které se zrcadlili i v rozdí lném přístupu k obsazenému území. Zatímco Sovětský svaz se z východní zóny snažil v y tvořit loutkov ý stát, Spojené státy, Velká Británie a Francie usilovali o demokratizaci Německa.

Měnová reforma
Roznětkou k rozdělení země na dva samostatné státy se stala měnová reforma z 18. čer vna 1948, kterou došlo k ukončení platnosti Reichsmark a Rentenmark v západních sektorech a jejím nahrazením nově vzniklé Deutsche Mark. Vzhledem k tomu, že říšské marky byly v sovětské okupační zóně stále legálním platidlem, přesunula se značná část oběživa na v ýchod, což ve svém důsledku vedlo ke skokovému znehodnocení staré měny.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2018.

VÍCE O ČASOPISU DALŠÍ ČLÁNKY
NEAKTIVNÍ COOKIES Vypnuté cookies nám nedovolují ladit tyto stránky dle vašich preferencí. Jejich aktivací nám umožníte lépe pečovat o vaše pohodlí. Více o cookies.
©2003-2024 Zlaté mince - Numismatika. Nejlevnější prodejce investičního zlata a drahých kovů v Čechách a na Slovensku. Dodáváme investiční zlato renomovaných švýcarských rafinérií. Zlaté slitky a mince nejvyšší ryzosti máme skladem v nadstandartním množství. Jsme smluvní partner České národní banky a Národnej banky Slovenska. Prodáváme a vykupujeme medaile, které razí Česká mincovna, Pražská mincovna nebo Mincovna Kremnica. Naši nabídku doplňují vybrané stříbrné mince a slitky značek Argor Heraeus a PAMP. Pořádáme on-line aukce mincí. Dovážíme sběratelské potřeby německé firmy Leuchtturm. Vydáváme časopis Mince a Bankovky. Sledujte kurz zlata. Využijte akční ceny. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování textů a fotografií je bez písemného souhlasu zakázáno.
RESPEKTUJEME VAŠE SOUKROMÍ.

Tyto stránky upravujeme pro vaše individuální požadavky pomocí cookies. Jsou bezpečné, bezplatné a umožňují nám 'ladit' tyto stránky a nabízet ve slevě zboží dle vašich osobních preferencí. K jejich použití je vyžadován váš souhlas. Více podrobností se dozvíte na stránce cookies ...