Beno Blachut
Praha, 04.09.2024 16:31:08
ZPRÁVA Beno Blachut .
Beno Blachut (1913–1985) byl jedním z nejvýznamnějších českých operních tenorů 20. století. Jeho jméno je neoddělitelně spjato s českou operní scénou, především s Národním divadlem v Praze, kde byl po mnoho let hlavním tenoristou. Blachut se proslavil svým lyrickým tenorem, vynikající muzikálností a schopností vcítit se do postav, které ztvárňoval. Jeho kariéra pokrývala rozsáhlý repertoár zahrnující díla českých i zahraničních skladatelů, a díky svému hlasu i hereckému talentu se stal miláčkem diváků.
Raný život a hudební začátky
Beno Blachut se narodil 14. června 1913 ve Velkých Pavlovicích na jižní Moravě. Pocházel z chudé rodiny a jeho cesta k operní slávě nebyla jednoduchá. V mládí se učil kovářem, ale jeho zájem o hudbu byl zřejmý už od dětství. Po absolvování základního vzdělání začal Blachut zpívat v místních sborech a získal pověst talentovaného zpěváka. Jeho talent upoutal pozornost a v roce 1935 začal studovat na Pražské konzervatoři pod vedením profesora Luďka Karla.
Během studií se Blachut vypracoval na jednoho z nejperspektivnějších tenorů své generace. Jeho hlas byl oceňován pro svou čistotu, rozsah a přirozenou muzikálnost. Po dokončení studia na konzervatoři v roce 1941 získal angažmá ve Slovenském národním divadle v Bratislavě, kde začala jeho profesionální operní kariéra.
Kariéra v Národním divadle
Klíčový okamžik v Blachutově kariéře nastal v roce 1945, kdy byl pozván do Národního divadla v Praze, kde se stal stálým členem operního souboru. Právě zde strávil většinu své kariéry a vytvořil své nejvýznamnější role. V Národním divadle debutoval v roli Jeníka v Smetanově opeře "Prodaná nevěsta", která se stala jednou z jeho nejslavnějších rolí.
V průběhu následujících let se Blachut stal hvězdou české operní scény a jeho repertoár se rozšiřoval. Ztvárnil klíčové role v dílech Bedřicha Smetany, Antonína Dvořáka, Leaše Janáčka, ale také ve světové operní literatuře. Jeho interpretace oper Smetany a Janáčka se staly vzorovými a dodnes jsou považovány za vrcholné. Blachutova schopnost vkládat emoce a dramatickou hloubku do postav, které ztvárňoval, z něj učinila jednoho z největších interpretů české opery.
Klíčové role a interpretace
Jednou z nejvýznamnějších rolí v Blachutově kariéře byla role Laci Klemeňa v Janáčkově opeře "Její pastorkyňa" (Jenůfa). Tuto roli zpíval nejen v Národním divadle, ale také na mezinárodních scénách. Jeho interpretace Laci byla oceňována pro její emocionální sílu a hereckou věrohodnost. Další významnou rolí byla postava Dalibora ve stejnojmenné Smetanově opeře, kde Blachut prokázal své mistrovství jak ve zpěvu, tak v dramatickém projevu.
Blachut byl také výborným interpretem Dvořákových oper, zejména role Prince v "Rusalce". Jeho lyrický tenor a schopnost vyjádřit jemné emocionální nuance této role z něj učinily jednoho z nejlepších Dvořákových interpretů své doby.
Mezi jeho další slavné role patří Jeník ve Smetanově "Prodané nevěstě", Lohengrin ve stejnojmenné Wagnerově opeře nebo Canio v Leoncavallově "Komediantech". Blachutův hlas a umělecký projev byly charakterizovány nejen technickou bravurou, ale i hlubokým vcítěním do postav, které interpretoval.
Mezinárodní kariéra
Beno Blachut byl oceňován nejen v Československu, ale i na mezinárodních scénách. Během své kariéry vystupoval na mnoha prestižních operních scénách v Evropě, včetně Berlína, Vídně, Amsterdamu a Sofie. Jeho výkony si získaly uznání kritiků i publika, a to zejména v Janáčkových a Smetanových operách, které byly pro zahraniční publikum exotické a neznámé.
Blachutovy výkony ve světové literatuře, jako je role Cania nebo Lohengrina, byly také dobře přijaty, ale jeho doménou zůstaly především české opery. Jeho interpretace Janáčka byla zvláště ceněna pro jeho schopnost vyjádřit vnitřní svět postav a dát jim emocionální hloubku, která je pro Janáčkovy díla klíčová.
Hlas a umělecký styl
Blachutův hlas byl často popisován jako "slunečný" tenor s výjimečnou barvou a dynamikou. Jeho technika byla dokonalá, což mu umožňovalo zvládat i nejnáročnější role s lehkostí. Jeho přirozená muzikálnost a cit pro drama byly patrné v každé roli, kterou ztvárnil. Blachutův přístup k postavám byl hluboce promyšlený a vyznačoval se intenzivními emocemi, které dokázal předat publiku.
Byl také známý svou skromností a pracovitostí. Navzdory své obrovské popularitě zůstal po celý život oddaný své práci a soustředil se na neustálé zlepšování svých schopností. Jeho oddanost umění byla inspirací pro mnoho mladších generací zpěváků.
Pozdější léta a odkaz
Beno Blachut pokračoval ve své kariéře až do 70. let, kdy postupně omezil své vystupování. I poté, co odešel z jeviště, zůstal aktivní jako pedagog a předával své zkušenosti mladším generacím zpěváků. Byl také častým hostem rozhlasových a televizních pořadů, kde se dělil o své vzpomínky na slavnou kariéru.
Blachut zemřel 10. ledna 1985 v Praze. Jeho odkaz v české operní tradici je obrovský a jeho nahrávky jsou dodnes obdivovány pro svou technickou dokonalost a emocionální hloubku. Blachut je považován za jednoho z největších českých tenoristů všech dob a jeho jméno zůstává neoddělitelně spjato s českou operní scénou.
Beno Blachut byl nejen skvělý tenorista, ale také umělec s hlubokým citem pro hudbu a divadlo. Jeho kariéra, která trvala několik desetiletí, zanechala nesmazatelnou stopu v historii české opery. Díky svým vynikajícím výkonům se stal miláčkem publika a jeho odkaz žije dál prostřednictvím jeho nahrávek a vzpomínek těch, kteří měli to štěstí ho slyšet.
PŘEHLED DALŠÍCH ZPRÁV
8.9.2024 | Jiří Melantrich | |
7.9.2024 | Jana Kašpar | |
6.9.2024 | Jiří Trnka | |
5.9.2024 | Kamil Lhoták | |
4.9.2024 | Beno Blachut | |
3.9.2024 | Otto Wichterle | |
2.9.2024 | Josef Bican | |
1.9.2024 | Jiří Kolář | |
30.8.2024 | Bohumil Hrabal |
› Klávesa šipka vpravo zobrazí list s následující zprávou,
‹ klávesa šipka vlevo listuje zpět v e-mail zprávách.
F11 Opakovaným stisknutím klávesy se otevře/zavře celoplošný náhled.