Uherské zlato... … a české země v pozdním středověku
Hlavním mincovním kovem raně středověké Evropy bylo jednoznačně stříbro.
S výjimkou Byzance probíhala ražba zlatých mincí víceméně okrajově (Normané na Sicílii, Fridrich II. v Itálii) a významněji neovlivnila transevropské peněžní toky. Zásadní změnu přineslo až zaražení zlaté mince nového typu v italské Florencii. Stalo se tak roku 1252, snad pod vlivem sílícího oběhu arabských dinárů ve Středozemí. Na lícní straně nesla mince florentský znak – lilii, na rubní postavu sv. Jana Křtitele. Podle místa vzniku dostala název florén.
Nová mince dobře vyhovovala potřebám prudce se rozvíjejícího mezinárodního obchodu a pro svou hodnotovou stabilitu rychle získala značnou oblibu. Motivovány obchodním úspěchem tradičního rivala a sílícími obchodními vazbami ve východním Středomoří, orientovaly se na ražbu zlatých obchodních mincí podle florentského vzoru od poloviny osmdesátých let 13. století také Benátky. Zlatá benátská mince s postavou Krista a opisem SIT T XPE DAT Q TV REGIS ISTE DVCAT (Tobě Kriste budiž dáno toto království, kterému vládneš) získala podle posledního slova opisu název dukát. Přes odlišnou obrazovou náplň se v případě florénu i dukátu jednalo o hodnotově shodné ražby, které během několika desetiletí ovládly evropské velkoobchodní transakce.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2014.
OFICIÁLNÍ NOVORAŽBY ZLATÝCH MINCÍ
Historické mince ožívají
Jsou zlaté, vypadají staře s letopočty jako 1907 nebo 1949 a přesto mohly být vyraženy v loňském roce, to jsou oficiální novoražby. Kdo by neznal některou z rakouských novoražeb s portrétem Františka Josefa I. Kromě Rakouska razily oficiální novoražby zlatých mincí i Francie, Velká Británie, Mexiko, Španělsko, Švýcarsko nebo Bulharsko.
Oficiální novoražby
Technicky je jako „oficiální novoražba“ označována mince nebo medaile ražená vládní mincovnou z originálních razidel v pozdější době. Ve většině mincoven bývá běžnou praxí používání razidel z předchozího roku pro nový ročník a toto není považováno za novoražbu. Aby byla mince označena za novoražbu, musí být v ražbě větší časová prodleva a nebo prohlášení, že ročník bude zmražen na neurčito. Co ale vede mincovny k oživení dávno nepoužívaných ražeb? Důvodů je vícero. Například mexická mincovna začala s ražbou 50 pesos, aby se zbavila přebytků drahých kovů, zatímco Velká Británie chtěla zakročit proti padělatelům sovereignů a v USA vznikaly novoražby díky poptávce sběratelů.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 5/2018.
DALŠÍ ČLÁNKY
VÍCE O ČASOPISU