Zlato Mince

ČASOPIS MINCE A BANKOVKY
Jediný v Čechách a na Slovensku. Získáte exkluzivně pouze u nás.

Trh s diamanty v Rusku nutně potřebuje státní pomoc.
Největšímu světovému producentovi diamantů De Beers klesl za šest měsíců letošního roku zisk o 99 procent na tři miliony USD (53,8 milionu Kč) a prodej surových diamantů se propadl o 57 procent na 1,4 miliardy USD.



Světová ekonomická krize má negativní vliv na maloobchodní prodej diamantových šperků i poptávku po neopracovaných kamenech.

Velkým problémům čelí i trh s drahými kameny v Rusku. Rusko přitom v tomto roce tiše překonalo společnost De Beers v roli největšího světového producenta diamantů. Ruská státní diamantová společnost Alrosa již od prosince neprodává neopracované kameny na otevřeném trhu. Místo toho jsou její diamanty uskladněny.

Ruský premiér Vladimir Putin slíbil více než miliardu dolarů na podporu nyní ztrátové produkce diamantů. Firmě Alrosa, která trpí prudkým propadem poptávky, vyčlení i přes nelehkou finanční situaci Ruska ze státní kasy 30 až 35 miliard dolarů. Putin státní pomoc přislíbil po návštěvě východosibiřského dolu Mir, kde Alrosa těží.

Alrosa představuje hlavní zdroj příjmů pro téměř milionovou oblast Jakutsko, její produkce představuje čtvrtinu celosvětového objemu.

Odborníci předpokládají, že k oživení poptávky na trhu s diamanty dojde až v roce 2011.



Osvobozené Československo
Oběh platidel po druhé světové válce

Stará národohospodářská poučka praví, že přes měnu lze nejsnadněji a nejúčinněji vysávat porobenou zemi a Československo je toho zdárným příkladem. Otázkou obnovení poškozeného hospodářství se s blížícím koncem války stále intenzivněji zabývala exilová vláda v Londýně pod vedením Dr. Edvarda Beneše. Potíže, se kterými se tehdejší vedení muselo potýkat, však vychází už z předmnichovského vývoje.

Od Mnichova k Protektorátu
Po nástupu nacistů k moci a jejich narůstající agresi vůči okolním zemím se československé úřady od poloviny třicátých let začaly zabývat otázkou válečně-hospodářských příprav pro případ ozbrojeného konfliktu. V rámci nich rostly investice do armády na modernizaci výzbroje, školení mužstva či budování rozsáhlého systému pohraničních pevností. Prostředky se dílem hradily z řádných státních příjmů a částečně čerpáním půjček lombardováním státních cenných papírů (půjčka obrany státu, pokladniční poukázky). V roce 1938 se stát rozhodl splatit svůj státovkový dluh vůči centrální bance a současně financovat válečné výdaje tiskem nekrytého oběživa, díky čemuž byly stávající bankovky po 50 a 100 Kč prohlášeny za státovky. Jejich převzetím stát získal více než 3,7 mld. Kč, z nichž 2 miliardy použil na úhradu státovkového dluhu a jednu miliardu na splacení dluhu u Národní banky. Zbytek byl určen na krytí dalších závazků a případné budoucí mobilizační výdaje.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 3/2015.

DALŠÍ ČLÁNKY VÍCE O ČASOPISU

NEAKTIVNÍ COOKIES

Vypnuté cookies nám nedovolují ladit tyto stránky dle vašich preferencí. Jejich aktivací nám umožníte lépe pečovat o vaše pohodlí. Více o cookies.
©2003-2024 Zlaté mince - Numismatika. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování textů a fotografií je bez písemného souhlasu zakázáno.

RESPEKTUJEME VAŠE SOUKROMÍ.

Tyto stránky upravujeme pro vaše individuální požadavky pomocí cookies. Jsou bezpečné, bezplatné a umožňují nám 'ladit' tyto stránky a nabízet ve slevě zboží dle vašich osobních preferencí. K jejich použití je vyžadován váš souhlas. Více podrobností se dozvíte na stránce cookies ...