Zlaté mince Email

Jaroslav Ježek


Praha, 16.09.2024 17:08:07

ZPRÁVA Jaroslav Ježek.


Jaroslav Ježek (1906–1942) byl český skladatel, dirigent a klavírista, který se proslavil především jako klíčová postava v hudebním uskupení Osvobozené divadlo, kde spolupracoval s dvojicí Jiří Voskovec a Jan Werich. Jeho práce zásadně ovlivnila podobu moderní české populární hudby, zejména v oblasti jazzové hudby a divadelní písně. Kromě toho se věnoval vážné hudbě, kde zkoumal nové možnosti hudebního výrazu.

Raný život a vzdělání

Jaroslav Ježek se narodil 25. září 1906 v Praze. Od útlého dětství trpěl vážnými zdravotními problémy, které zásadně ovlivnily jeho život i kariéru. Již jako dítě částečně ohluchl a později přišel o zrak na jedno oko kvůli zelenému zákalu. Navzdory těmto překážkám projevoval od dětství velký talent pro hudbu. Vstoupil na Pražskou konzervatoř, kde studoval kompozici a dirigování pod vedením významných pedagogů, včetně Josefa Suka a Karla Boleslava Jiráka.

Konzervatoř ukončil v roce 1927 a pokračoval ve studiu na Mistrovské škole konzervatoře, kde prohloubil své znalosti v oblasti vážné hudby. Jeho raná tvorba byla ovlivněna českými i evropskými skladateli, jako byli Claude Debussy, Igor Stravinskij a Arnold Schönberg. Ježek se však nenechal strhnout pouze klasickými kompozičními technikami, ale už v této době projevoval zájem o experimentální hudbu a nové směry, zejména jazz.

Spolupráce s Osvobozeným divadlem

Klíčový zlom v Ježkově kariéře přišel v roce 1928, kdy začal spolupracovat s Jiřím Voskovcem a Janem Werichem v rámci Osvobozeného divadla. Toto divadlo, které bylo součástí avantgardního kulturního hnutí, bylo známé svými satirickými politickými hrami, ve kterých kombinovali humor, hudbu a společenskou kritiku. Ježek se stal hudebním mozkem této spolupráce a jeho skladby tvořily nedílnou součást těchto představení.

Ježkovy písně pro Osvobozené divadlo byly charakteristické svou originalitou a kombinací tradiční české melodiky s moderními jazzovými prvky. Jeho práce byla přelomová v českém hudebním světě, protože přinesl jazz, tehdy relativně novou hudební formu, do české populární hudby. Mezi jeho nejznámější skladby z této doby patří například "Tmavomodrý svět", "Svítá", "Život je jen náhoda" a "Hezká vzpomínka".

Ježkovy písně nebyly jen hudební doplněk k divadelním hrám, ale často sloužily jako satirické komentáře k politickým a společenským událostem. V jeho skladbách se projevovala snaha propojit lehkost populární hudby s hlubšími významy, což přispělo k úspěchu divadla.

Jazzová kariéra a vliv na českou hudbu

Jaroslav Ježek byl klíčovou postavou v prosazování jazzové hudby v tehdejším Československu. Ve 30. letech, kdy v Československu ještě nebyl jazz všeobecně přijímán, se stal jedním z prvních skladatelů, kteří do své hudby integrovali jazzové rytmy, harmonii a formu. Jazz považoval za hudební styl, který umožňuje volnost a experimentaci, což odpovídalo jeho vlastnímu tvůrčímu duchu.

Ježek měl také schopnost napsat jak jednoduché, melodicky chytlavé písně, tak komplexní jazzové kompozice. Jeho skladby byly populární nejen na divadelních scénách, ale i v nahrávacích studiích a rozhlase. Velmi populární byla jeho jazzová kapela, se kterou vystupoval na koncertech a účinkoval v rozhlasových pořadech.

Jeho skladby jako "Bugatti Step", "Teď ještě ne" a další jazzové instrumentální skladby se staly ikonickými a jsou dodnes součástí repertoáru jazzových hudebníků. Ježkova hudba byla často oslavována pro svou modernost a odvahu kombinovat nové zvuky s tradičními formami.

Odchod do exilu a pozdní tvorba

S příchodem nacismu v roce 1938 a následnou okupací Československa muselo Osvobozené divadlo čelit cenzuře a perzekucím. Voskovec, Werich a Ježek se rozhodli odejít do exilu do Spojených států amerických. Ježek, který měl už od dětství zdravotní problémy, snášel cestu a pobyt v cizině obtížně. Přesto pokračoval v hudební tvorbě a účinkoval s Voskovcem a Werichem v jejich nových divadelních projektech.

Bohužel, Ježkův zdravotní stav se v exilu zhoršoval a v roce 1942 ve věku pouhých 35 let zemřel v New Yorku. Jeho předčasná smrt ukončila kariéru, která slibovala ještě mnoho dalších hudebních experimentů a mistrovských děl.

Hudební odkaz

Jaroslav Ježek byl jedním z nejvýznamnějších českých skladatelů 20. století a jeho hudba zanechala nesmazatelnou stopu v české kultuře. Jeho práce pro Osvobozené divadlo a prosazování jazzu byly revoluční a dodnes jsou jeho skladby často uváděny na koncertních pódiích i v rozhlase.

Ježkova hudba byla inovativní nejen svou kombinací různých hudebních stylů, ale i tím, že byla plná emocí a myšlenek. Spojení satiry, humoru a hudebního mistrovství mu přineslo trvalý úspěch, který přetrvává dodnes. Jeho přínos k české hudbě a k popularizaci jazzu byl neocenitelný a jeho odkaz inspiruje nové generace hudebníků.

Ježkovo jméno dnes nese Konzervatoř Jaroslava Ježka v Praze, která se zaměřuje na výchovu mladých hudebníků v oblasti populární hudby, jazzu a divadla, a tak udržuje jeho odkaz a vliv živý v nových generacích.

Jaroslav Ježek

PŘEHLED DALŠÍCH ZPRÁV


19.9.2024
18.9.2024
17.9.2024
16.9.2024
15.9.2024
14.9.2024
13.9.2024
12.9.2024
PŘIHLÁSIT EMAIL AKTUÁLNÍ ZPRÁVA
Tip k listování

Klávesa šipka vpravo zobrazí list s následující zprávou,
klávesa šipka vlevo listuje zpět v e-mail zprávách.
F11 Opakovaným stisknutím klávesy se otevře/zavře celoplošný náhled.
ČASOPIS MINCE A BANKOVKY
Jediný v Čechách a na Slovensku. Získáte exkluzivně pouze u nás.

Medaile na návštěvu císaře Františka Josefa I. v Liberci Chyboražba medaile z roku 1891
Numismatické památky spojené se Všeobecnou zemskou a jubilejní výstavou konanou v roce 1891 v Praze patří k oblíbeným sběratelským námětům a jsou ozdobou mnohých veřejných i soukromých sbírek.

Přesto lze i dnes po více než sto dvaceti letech od konání výstavy ještě objevit při pozorném studiu sbírkových fondů dosud nepopsané exempláře (např. jiný použitý materiál, varianty provedení nápisů, opisů, detaily reliéfu a v neposlední řadě i chyboražby). Jeden takový podle mého názoru dosud neznámý exemplář bych chtěl po krátkém úvodu numismatické veřejnosti dále představit.

Všeobecná zemská a jubilejní výstava se uskutečnila v Praze ve dnech 15. 5.–18. 10. 1891. Byla to hospodářská a společenská výstava uspořádaná na oslavu jubilea první české průmyslové výstavy v Praze roku 17911. Snahy zorganizovat další podobnou výstavu v Čechách se totiž začaly objevovat již od třicátých let 19. století. Teprve až návrh z roku 1887, uspořádat výstavu na oslavu jubilea první průmyslové výstavy pod protektorátem císaře a krále Františka Josefa I. uspěl. Slavnostního zahájení výstavy se zúčastnili ministři vídeňské vlády, poslanci zemského a říšského sněmu, představitelé české šlechty a podnikatelů. Císař František Josef I. se zahájení výstavy nezúčastnil. Výstava pak probíhala za značného zájmu veřejnosti. Uvádí se, že výstavu navštívilo kolem 2,5 milionu platících návštěvníků. Dokonce byly dny, ve kterých jich bylo více než 50 tisíc..

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 1/2013



Platidla zajateckých táborů za 1. sv. války na území Československa
Platidla zajateckých táborů z období první světové války se řadí spíše na okraj sběratelského zájmu.

Ve srovnání se zahraničím se u nás na toto téma vydává i naprosté minimum publikací. Od uveřejnění zatím jediného domácího katalogu1 od Bohumila Vlčka uplynulo již 20 let a s výjimkou několika málo monografií, především regionálního charakteru, se s tématem zajateckých táborů na našem území prakticky nesetkáme.

Podobně jako tomu je u nouzových platidel, se i v případě táborových poukázek ponejvíce setkáváme s platidly papírovými a kovovými. K velkému rozšíření táborových poukázek došlo především ve dvacátém století, ovšem jejich použití lze vysledovat už mnohem dříve. Známé jsou především poukázky z období sedmileté války (1756–1763), kdy jich poblíž Drážďan používali Rakušané v táboře pruských zajatců. Táborové poukázky se dále emitovaly v období Napoleonských válek, během americké války za nezávislost, v burské válce a mnoha dalších konfliktech. K jejich značnému rozšíření došlo ale až s vypuknutím první světové války. Například v Německu se odhaduje na 400 zajateckých táborů využívajících táborové poukázky a ve Francii i více než 1000.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 5/2014.

VÍCE O ČASOPISU DALŠÍ ČLÁNKY
NEAKTIVNÍ COOKIES Vypnuté cookies nám nedovolují ladit tyto stránky dle vašich preferencí. Jejich aktivací nám umožníte lépe pečovat o vaše pohodlí. Více o cookies.
©2003-2024 Zlaté mince - Numismatika. Nejlevnější prodejce investičního zlata a drahých kovů v Čechách a na Slovensku. Dodáváme investiční zlato renomovaných švýcarských rafinérií. Zlaté slitky a mince nejvyšší ryzosti máme skladem v nadstandartním množství. Jsme smluvní partner České národní banky a Národnej banky Slovenska. Prodáváme a vykupujeme medaile, které razí Česká mincovna, Pražská mincovna nebo Mincovna Kremnica. Naši nabídku doplňují vybrané stříbrné mince a slitky značek Argor Heraeus a PAMP. Pořádáme on-line aukce mincí. Dovážíme sběratelské potřeby německé firmy Leuchtturm. Vydáváme časopis Mince a Bankovky. Sledujte kurz zlata. Využijte akční ceny. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování textů a fotografií je bez písemného souhlasu zakázáno.
RESPEKTUJEME VAŠE SOUKROMÍ.

Tyto stránky upravujeme pro vaše individuální požadavky pomocí cookies. Jsou bezpečné, bezplatné a umožňují nám 'ladit' tyto stránky a nabízet ve slevě zboží dle vašich osobních preferencí. K jejich použití je vyžadován váš souhlas. Více podrobností se dozvíte na stránce cookies ...