Zlato Mince

ČASOPIS MINCE A BANKOVKY
Jediný v Čechách a na Slovensku. Získáte exkluzivně pouze u nás.

DALŠÍ ČLÁNKY VÍCE O ČASOPISU
ČNB dává do prodeje novou zlatou minci ČR
ČNB dává do prodeje novou zlatou minci ČR. Koupit si ji ale nemůžete.

Praha, 2.6.2009 - ČNB dává do prodeje novou zlatou minci ČR. Koupit si ji ale nemůžete.

Celý náklad 14.000 ks mincí mají sběratelé již dávno rezervovaný. O navýšení nákladu ČNB neuvažuje. Prodej mincí nezajišťuje ČNB přímo, ale pouze prostřednictvím specializovaných numismatických prodejen.

Mince Národní kulturní památka zdymadlo pod Střekovem se vydává ve dvojím provedení ražby, lišícím se povrchovou úpravou a hranou. Klasické běžné provedení má stejný lesk mincovního pole i reliéfu a vroubkovanou hranu. Mince ve zvláštním špičkovém provedení (tzv. proof) má mincovní pole leštěné do vysokého lesku a reliéf je matován. Hrana mince ve zvláštním provedení je hladká.

Tyto mince z cyklu Kulturní památky technického dědictví v běžném i špičkovém provedení jsou raženy ze zlata o ryzosti 999.9. Hmotnost mincí je 7,78 g, průměr je 22 mm a síla 1,6 mm. Stejně jako u každé ražby mincí jsou povoleny odchylky v průměru 0,1 mm a v síle 0,15 mm. V hmotnosti je povolena odchylka nahoru 0,062 g a v obsahu zlata odchylka nahoru 0,01 %.

Na lícní straně mince je Kaplanova turbína, která je součástí vodní elektrárny zdymadla, a nad ní je kompozice stylizovaných heraldických zvířat z velkého státního znaku. Uprostřed se nachází český lev, napravo je moravská orlice a nalevo je slezská orlice. Pod kompozicí heraldických zvířat je označení nominální hodnoty mince se zkratkou peněžní jednotky „2500 Kč“. Při obvodu mince je název cyklu „KULTURNÍ PAMÁTKY TECHNICKÉHO DĚDICTVÍ“ a název státu „ČESKÁ REPUBLIKA“. Značka České mincovny je umístěna při pravém okraji mince vedle moravské orlice.

Na rubové straně mince je zobrazen celkový pohled na zdymadlo na Labi pod Střekovem. Pod ním je při obvodu mince ročník ražby „2009“ a opis „ZDYMADLO NA LABI“. Nad ztvárněním zdymadla je při obvodu mince opis „POD STŘEKOVEM“. Při levém okraje mince jsou před slovy „POD STŘEKOVEM“ umístěny iniciály autora výtvarného návrhu mince, MgA. Josefa Oplištila. Iniciály jsou tvořeny spojenými písmeny „OJ“.

Ke každé minci se zdarma přikládá tzv. katalogová karta pohlednicového formátu, zhotovená na polokartónu červené barvy. Mince je vyobrazena zlatě s plastickým reliéfem, technikou tzv. suché pečeti. Text je dvojjazyčný v češtině a angličtině. Karta pro obě provedení mince je společná.

Pamětní mince se ale neprodávají za cenu ve výši nominální hodnoty. Cenu mince stanovuje ČNB vždy na období 2 měsíců dle aktuální situace na trhu drahých kovů. Nyní je to 6562 Kč pro minci ve špičkovém provedení a 6114 Kč pro minci v běžném provedení.



Ze světa kovových známek (23)
Známky šlechty v Čechách (1)

Pomineme–li početní peníze a žetony komemorativního charakteru, lze konstatovat, že známek vydaných u nás panstvem je až do poloviny XIX. století jako šafránu. Podnikatelské aktivity české šlechty – zpracovávání kovů a důlní podnikání, které s rybníkářstvím a pivovarnictvím přinesla jagellonská doba, dokládá pouze několik ražeb.

Jedny z nejstarších českých ražeb vydaných panstvem jsou důlní známky Kryštofa Karlovice (Christoph von Carlowitz) z Červeného Hrádku (1507–1578) (obr. 1). Karlovic původem z lužickosrbského (saského) rodu (inkolát obdržel roku 1558) byl významný aristokrat své doby, humanista, přítel a stoupenec Erasma Rotterdamského a diplomat ve službách císařů Karla V., Ferdinanda I. a Maxmiliána II. i saských kurfiřtů Moritze a Augusta. Exkluzivní kontakty s Ferdinandem I. napomohly k jeho jmenování horním hejtmanem v Jáchymově. Úřad zastával v letech 1558–1562. Byl rovněž důlním podnikatelem a v letech 1554–1564 rozvíjel na svých panstvích těžbu kamence. Kromě panství Červený Hrádek držel obce Horu sv. Kateřiny, Drmaly a Háj v Krušných horách, které jeho dědicové prodali počátkem 80. let XVI. stol. Bohuslavovi Hasištejnskému z Lobkovic. Připomíná jej do současnosti dobře zachovalý náhrobek ve farním kostele v Jirkově. Karlovic je na dvou svých boletách uveden pouze rodovým znakem – třemi spojenými jetelovými lístky, litery WG bývají interpretovány jako Wassergefäss čili vědro vody. První Karlovicovu známku s hodnotou I uveřejnil Josef Neumann v souboru neurčených ražeb dodatku na samém konci pátého dílu soupisu měděných ražeb (Neumann 1872: 506, č. 33047), dvě horní bolety zmiňuje E. Fiala (Fiala 1924: 9).

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 1/2015.

NEAKTIVNÍ COOKIES

Vypnuté cookies nám nedovolují ladit tyto stránky dle vašich preferencí. Jejich aktivací nám umožníte lépe pečovat o vaše pohodlí. Více o cookies.
©2003-2024 Zlaté mince - Numismatika. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování textů a fotografií je bez písemného souhlasu zakázáno.

RESPEKTUJEME VAŠE SOUKROMÍ.

Tyto stránky upravujeme pro vaše individuální požadavky pomocí cookies. Jsou bezpečné, bezplatné a umožňují nám 'ladit' tyto stránky a nabízet ve slevě zboží dle vašich osobních preferencí. K jejich použití je vyžadován váš souhlas. Více podrobností se dozvíte na stránce cookies ...