PENĚŽNÍ REFORMA 1953 Státem okradený národ
Po skončení druhé světové války se Československo potýkalo se značnými hospodářskými problémy.
Druhou měnovou reformou se sice podařilo konsolidovat poměry v obou částech republiky, stále však zůstávala nedořešena otázka vázaných vkladů. Ty měl od roku 1947 spravovat Likvidační fond měnový, jehož politika se ale z dlouhodobého pohledu jevila spíše jako sporná a ve svém důsledku narušoval další emisní zásahy do měnové politiky země.
Kola hospodářství se roztáčela jen velmi pozvolna, díky čemuž se stát potýkal i s enormními deficity státního rozpočtu. Například jen v roce 1946 činil schodek 26,2 mld. Kčs, což v té době obnášelo plných 41 % všech státních výdajů. Komunistickým pučem z února 1948 a následným směrováním na Sovětský svaz se země přeorientovala nejen na socialistický systém řízení hospodářství, ale ve svém důsledku se de facto odřízla i od západních zdrojů financování. Vraťme se ale na chvíli zpět do listopadu 1945. Druhá měnová reforma měla za cíl nejen zavedení jediné měny na celém území republiky, ale také snížit množství oběživa. Výměnný kurz byl stanoven v poměru 1:1 do maximální výše 500 Kčs.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2017.
Mincovnictví krále Jiřího z Poděbrad
Politicky nadaný, energický šlechtic z východních Čech prakticky vládl již v letech 1450–1458, ale jen jako zemský správce jménem Ladislava Pohrobka. Toto údobí bylo pro
český stát dobou míru a konsolidace.
Politicky nadaný, energický šlechtic z východních Čech prakticky vládl již v letech 1450–1458, ale jen jako zemský správce jménem Ladislava Pohrobka. Toto údobí bylo pro český stát dobou míru a konsolidace. Královským výnosem z 15. 6. 1454 bylo sice nařízeno ražení grošů i drobné mince v Kutné Hoře, ale zdá se, že pražské groše s Ladislavovým jménem (obr. č.1) se razily jen příležitostně – snad k jeho poctě při návštěvě Kutné Hory. Tyto groše totiž patří k nejvzácnějším mincím grošového údobí v Čechách.
Ještě v době svého správcovství (1450–1458) provedl Jiří měnovou reformu ovšem zatím bez ražení grošů. Jejím základem byl peníz se lvem s charakteristickou půlměsícovitou hřívou, ale na jeho krku ještě s další řadou malých půlměsíčků (obr. č. 2). Tento peníz z počátku padesátých let měl váhu kolem 0,4 g, ryzost asi 0,396 a bylo jich počítáno 7 za groš. Poloviční hodnotu měl pak haléř s korunou v jemné kresbě (obr. č. 3). Tyto drobné ražby už nebyly krojeny nůžkami, nýbrž vznikaly novou technologií - jednotlivým vyrážením střížků
průbojníkem ze stříbrného plechu. Výrazně se lišily i svojí barvou. Na rozdíl od černých peněz ze čtyřrázem byly opět bílé a kulaté.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 4/2012
DALŠÍ ČLÁNKY
VÍCE O ČASOPISU
ZLATÉ MINCE .CZ