Jáchymovské tříkrejcary Ferdinanda II. z roku 1629 a 1631 bez mincovní značky
Ražby císaře Ferdinanda II. (1619-1637) jsou a pravděpodobně ještě dlouhou dobu budou zdrojem nových poznatků v oblasti typologie habsburských ražeb první poloviny 17. století.
Celá doba vlády Ferdinanda II. byla poznamenána třicetiletou válkou a to se samozřejmě odrazilo i v mincovní produkci. Mincovny v říši, české nevyjímaje, produkovaly v tomto období značné množství mincí ke krytí válečných výdajů. Z drobné mince patří mezi nejrozšířenější ražby tříkrejcary, ražené prakticky ve všech vládních mincovnách. Před více než patnácti lety jsem získal pro svou sbírku tříkrejcary bez značky mincovny či mincmistra s letopočty 1629 a 1631 na první pohled typicky české provenience, které tehdy nebyly podchyceny v žádném soupisu českých ražeb císaře Ferdinanda II.1 Popis a fotodokumentaci obou ražeb jsem tenkrát jako v řadě jiných případů poskytl Ing. Halačkovi k zapracování do prvního doplňku jeho soupisu mincí zemí Koruny české.2
Popis mincí
Čechy, Ferdinand II., tříkrejcar s letopočtem 1629 bez značky mincovny i mincmistra, průměr 20,5×20,3 mm, hmotnost 1,53 g, ryzost nezjišťována
av: Portrét Ferdinanda II. zprava s vavřínovým věncem na hlavě, s okružím mírně prohnutým podle brady a v brnění překrytém pláštěm. Vše v hladkém kruhu dole přerušeném.
Opis: FERDI•II•D•G•R (3)
I•S•A•G•H•B•REX•
Na obvodu nevýrazný provazcovitý nebo perlový kruh.
rv: Uprostřed je korunovaný císařský dvojhlavý orel s korunovaným štítkem na prsou. Vše je v hladkém tenkém kruhu nahoře přerušeném korunou, která odděluje začátek a konec opisu.
Opis: ARCH•AV•DVX
(3) BV•MA•M•1629
Na obvodu nevýrazný provazcovitý nebo perlový kruh.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 3/2013
ČESKOSLOVENSKÉ ZKUŠEBNÍ RAŽBY Pozvánka na aukci
Začátek první republiky nebylo jen o formování vlády a volbě našeho prvního prezidenta, ale byla to doba, kdy jsme se museli rozhodnout, jakou měnou budeme nově platit.
Věřte, že finální označení koruna a haléře to neměli tak jednoduché, jak by se na první pohled zdálo. Mohli jsme platit řepou, sokolem, frankem, rašínem, hřivnou…
S datem 10. dubna 1919 vchází v platnost zákon, který zavádí novou československou měnu. Název koruna byl pouze dočasný a navazoval na tradici z Rakousko-Uherské monarchie, kde se korunami a haléři platilo od roku 1892. První československá mince byl 20 a 50haléř z roku 1921, následovaný 10 haléřem a 1 korunou z let 1922, později se přidal 2 haléř, Guttfreundova slavná pětikoruna, 10 a 20 koruna a netypický 25 haléř. Jaká ale byla cesta k finální podobě prvorepublikových mincí? Bylo potřeba vyhlásit soutěž, dle jasně daných parametrů, jako tomu je dodnes. Zde přicházejí na řadu umělci, rytci (Šejnost, Španiel, Guttfreund, Čejka, Horejc a další), kteří ve své dílně dají podobu svému návrhu. Z těchto návrhů je později komisí vybráno několik nejúspěšnějších, zpravidla tři, které pak v mincovně dostávají podobu zkušebních odražků. Co to vlastně je? Jsou to mince, které se v mincovně zhotovovaly na zkoušku podle několika výtvarných návrhů, jako podklad na výběr nejvhodnějšího modelu a slitiny a k posouzení technických parametrů mince.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 1/2017.
DALŠÍ ČLÁNKY
VÍCE O ČASOPISU
