Kalendárium 2015 zlato. Přehled kategorie.

PAMÁTKY NA BANKOVKÁCH (7)
Mešita al-Azhar v Káhiře

V tomto díle se podíváme do míst, kde vznikly pyramidy a protéká úrodný Nil. Tuto bankovku jste možná na dovolené drželi v ruce, nebo si ji jako suvenýr dovezli domů. Památkou na této bankovce je mešita al-Azhar, která bývá označována západním světem jako Vatikán islámu. Nachází se v hlavním městě Káhiře. Vítejte v zemi písku, v Egyptě.

V tomto díle se podíváme do míst, kde vznikly pyramidy a protéká úrodný Nil. Tuto bankovku jste možná na dovolené drželi v ruce, nebo si ji jako suvenýr dovezli domů. Památkou na této bankovce je mešita al-Azhar, která bývá označována západním světem jako Vatikán islámu. Nachází se v hlavním městě Káhiře. Vítejte v zemi písku, v Egyptě.

Historie
Mešita al-Azhar byla založena Jawharem al-Siqilly v roce 970 a její název v překladu znamená Zářící mešita. Uplynulo 18 let od dostavby mešity a v areálu al-Azhar vzniká univerzita, která se nyní honosí titulem „nejstarší na světě“.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 5/2018.

OTAZNÍKY KOLEM RAŽBY GREŠLÍ
Leopolda I. v roce 1698

Slezské grešle císaře Leopolda I. (1657–1705) patří k nejběžnějším drobným vládním mincím druhé poloviny 17. století, a to jak z pohledu výskytu v numismatických sbírkách, tak z pohledu zastoupení v nálezech domácí drobné mince. Během Leopoldovy dlouhé vlády se slezské grešle razily po dobu téměř čtyřiceti let v různě objemných emisích. Na jejich produkci se podílely tři mincovny: Opolí (1668–1674, 1679–1684, 1686–1698, 1703–1704), Břeh (1693–1697, 1702) a Vratislav (1705). Bohužel dodnes není k dispozici nejen jejich typologické zpracování, ale chybí i komplexní pohled na tyto bezpochyby zajímavé ražby.

Existuje totiž jen několik starších dílčích prací, které obsahují alespoň částečný popis či vyobrazení typů a variant slezských grešlí. K nejstarším pokusům o soupis ročníků, typů a variant slezských grešlí patří pojednání bratrů J. a A. Erbsteinů „Die Schlesischen Dreier mit dem doppelten Adler“ uveřejněné v Drážďanech roku 1879 v časopisu Zeitschrift für Museologie und Antiquitätenkunde sowie für verwandte Wissenschaften. Dále je třeba zmínit například práce autorů: Čermák–Skrbek 1891–1913, Saurma– Jeltsch 1883, Teisinger 1936, Herinek 1974, Šůla 1976, Nechanický 1991, Halačka 2011.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2018.

DALŠÍ ČLÁNKY VÍCE O ČASOPISU

RESPEKTUJEME VAŠE SOUKROMÍ.

Tyto stránky upravujeme pro vaše individuální požadavky pomocí cookies. Jsou bezpečné, bezplatné a umožňují nám 'ladit' tyto stránky a nabízet ve slevě zboží dle vašich osobních preferencí. K jejich použití je vyžadován váš souhlas. Více podrobností se dozvíte na stránce cookies ...

Kalendárium 2015 zlato

NEAKTIVNÍ COOKIES