Státy uvažují o zvýšení svých zlatých rezerv.
Velké rozvojové ekonomiky uvažují o zvýšení zlatých rezerv se svých centrálních bankách a to z důvodu rostoucí obavy z poklesu ceny amerického dolaru.
Dubaj -
Podle Arama Šišmaniana, výkonného ředitele Světové rady pro zlato budou ekonomiky Číny a Indie nadále růst i přes stávající hospodářskou recesi. Proto budou používat zlato jako bezpečný přístav a budou jej stále nakupovat.
Přitom jen čínské rezervy se odhadují na 2 biliony USD ( cca 1.58 bilionu EUR ) a z toho jen 1 procento je ve formě zlata. Téměř celý zbytek představuje papír na kterém jsou natištěny americké bankovky.
Očekává se proto že Peking sledující problémy americké ekonomiky se rozhodne zvýšit podíl zlata ve svých rezervách.
POKLADY Z VRAKŮ (1) Španělské zlato
Od objevení Nového světa do počátku 19. století získalo Španělsko ze svých amerických kolonií bilióny dolarů ve zlatě a stříbře.
Produkce nově zakládaných mincoven se nakládala v přístavech v Panamě, Kolumbii, Ekvádoru, Mexiku a Peru a ozbrojené flotily ji transportovaly do Španělska. Na dlouhé a nebezpečné cestě potkal mnoho galeon tragický osud. Podle odhadů třetina španělských lodí s pokladem nikdy nedorazila domů. Hurikán se stal osudným i jednomu z nejznámějších vraků, galeoně Nuestra Señora de Atocha.
Španělské koloniální mincovnictví
Po staletí byly španělské stříbrné mince proslulé po celém světě svou konzistentní hmotností a ryzostí. Roku 1537 Karel I. zavedl přesné standardy pro zlaté a stříbrné mince. Hmotnost osmireálu byla stanovena na 27,47 gramů a ryzost na 0,9305 a během dalších 250 let se mince změnila jen o 4,4 %. Další předností španělského oběživa byla jeho početnost. Kromě samotného Španělska byly mince raženy i v amerických koloniích. První španělská mincovna v Novém světě byla otevřena roku 1535 v Mexico City.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 3/2017.
DALŠÍ ČLÁNKY
VÍCE O ČASOPISU
