Mapa Mince

ČASOPIS MINCE A BANKOVKY
Jediný v Čechách a na Slovensku. Získáte exkluzivně pouze u nás.

Skotská libra (2)
Zvláštnosti autonomní měny

Libra, podobně jako dolar, je měnovou jednotkou s poměrně dlouhou historií, vývojem a rozšířením. V následujícím příspěvku chceme poukázat na jednu z variant libry, totiž libru skotskou. Není možné se v článku věnovat veškerým aspektům librové měny a proto soustředíme pozornost pouze na ty skutečnosti, které mají zásadní význam pro moderní notafilii.

1958–1994
V těchto letech se setkáváme se znaky, které dříve u diference skotských bankovek nebyly použity. Známe je však u bankovek jiných států (např. Holandska). Jedná se o zjednodušenou formu tzv. bar kódu, u skotských bankovek označovaného jako sorting marks (třídící nebo také rozlišující značka) slokací na R. Jde specificky o bankovky vydávané Bank of Scotland 1970–1990 v sérii bankovek Sir Walter Scott Issue. Konkrétně se jedná o Pick#111 & 112. Tyto značky nejsou však na rozdíl od bar kódů numerické.SCWPM (19thEd; 2013) uvádí pod Pick#112 varianty a–f. U Pick#112f však nepopisuje rok emise 1984 & 1987. Poměrně malý počet bankovek byl vydán v letech po roce 1958 bankami, které v podstatě do roku 1970 ukončili emisní činnost (viz tabulka výše).

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 1/2015.



JERUZALÉM ZE ZLATA – CARDO
Nová 20šekelová mince

Již po osmé vydává Izraelská banka (Bank of Israel) ve spolupráci s Israel Coins & Medals Corporation zlatou builionovou minci v nominální hodnotě 20 NIS, tentokrát s motivem hlavní ulice starověkého Jeruzaéma zvané Cardo.

V římsk ých městech byly dvě hlavní ulice, které se navzájem kolmo protínaly – Via Cardinalis a Via Decumana. Cardo bylo hlavní ulicí, srdcem města a obchodním centrem spojujícím Jeruzalém ze severu na jih. Po potlačení Bar Kochbova protiřímského povstání (132–135 nl.) přebudoval císař Hadrián Jeruzalém na moderní římské město s názvem Aelia Capitolina, v němž bylo zakázáno Židům žít. Cardo začínalo na severu u Šchemské brány a spojovalo město s jeho jižní částí. V 6. století byzantsk ý císař Justinián I. (527– 565) prodloužil Cardo na jihu až k Sionské bráně, aby umožnil pohodlnější přístup k jím zbudovanému Novému kostelu Matk y Boží jinak zvanému Nea Ekklesia Theotokos nebo též kostel Nea.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 4/2018.

DALŠÍ ČLÁNKY VÍCE O ČASOPISU
NEAKTIVNÍ COOKIES Vypnuté cookies nám nedovolují ladit tyto stránky dle vašich preferencí. Jejich aktivací nám umožníte lépe pečovat o vaše pohodlí. Více o cookies.
©2003-2024 Zlaté mince - Numismatika. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování textů a fotografií je bez písemného souhlasu zakázáno.

RESPEKTUJEME VAŠE SOUKROMÍ.

Tyto stránky upravujeme pro vaše individuální požadavky pomocí cookies. Jsou bezpečné, bezplatné a umožňují nám 'ladit' tyto stránky a nabízet ve slevě zboží dle vašich osobních preferencí. K jejich použití je vyžadován váš souhlas. Více podrobností se dozvíte na stránce cookies ...