Zlato Mince

ČASOPIS MINCE A BANKOVKY
Jediný v Čechách a na Slovensku. Získáte exkluzivně pouze u nás.

200 & 500 LEKË
Bankovky Albánie: výběr 1996–2013

Zákonným platidlem Albánie je tzv. lek (množné číslo lekë) Jeho neoficiální zkratka je L, ISO 4217 kód je ALL. Jedna setina leku (1/100) se nazývá qindarka (množné číslo qindarkë), která byla zavedena v roce 1964.

Pro svou nízkou kupní hodnotu se v oběhu ovšem nevyskytují žádné mince v tomto nominále (qindarka). Z pohledu stručné historie Albánie používala až do získání samostatnosti na Osmanské říši v roce 1912 osmanský monetární systém. Mezi roky 1912 a 1926 kolovaly na albánském území mince a bankovky států, které byly zapojeny do tzv. Latinské monetární unie1 (především francouzský frank, řecká drachma a nebo italská lira) i rakousko-uherská koruna. V letech 1926 až 1939 byla zavedena národní albánská měna franga (albánské pojmenování pro frank; plurál frang[ar] nebo frank[ar]), která se rozdělovala na 5 leků (1 lek odpovídal 1/5 albánského franku). Oficiálním datem přijetí měnové jednotky lek je rok 1925, kdy jednotka vznikla původně jako díl albánského franku. Podobné dělení mělo alternativní označení belga (plurál belges), což bylo pojmenování pro pět belgických franků.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 1/2019.



Ze světa kovových známek (24)
Známky šlechty v Čechách (2)

Devatenácté století bylo v Rakousko-Uhersku na udělování šlechtických titulů více než štědré. Snad v žádném období monarchie nebylo uděleno tolik nobilitací. Nositelé vysokých řádů, např. řádu Železné koruny (II. a III. stupeň), mohli zažádat o baronský (svobodný pán) či rytířský titul automaticky.

Do baronského stavu bý vali pov yšováni v XIX. století v ýznamní průmyslníci1, kupříkladu svob. pán František Ringhof fer ml. (1844-1909), majitel slévárny a továrny na v ýrobu železničních vagónů na Smíchově. Na základě udělení druhého stupně řádu Železné koruny roku 1902 se mohl o titul svobodný pán ucházet významný pivovarník Anton Dreher mladší (1849-1921). Na četných známkách, které vydali, však udělení šlechtického titulu nikterak uvedeno není. Nová šlechta se často honosila okázalými „rodovými“ erby, které jsou v několika případech v yobrazené i na účelov ých známkách. Rodov ý erb je to jediné, čím jsou uváděni na sv ých známkách užívaných v textilních továrnách baroni Klingerové (obr. 1), jimž byl šlechtický titul udělen roku 1898. Absence místa užívání měla praktický důvod, protože Klingerům patřily textilky v Kosmonosech, Mladé Boleslavi, na Liberecku v Novém Městě pod Smrkem a v Chrastavě, známky se tak mohly užívat kdekoliv.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2015.

DALŠÍ ČLÁNKY VÍCE O ČASOPISU
NEAKTIVNÍ COOKIES Vypnuté cookies nám nedovolují ladit tyto stránky dle vašich preferencí. Jejich aktivací nám umožníte lépe pečovat o vaše pohodlí. Více o cookies.
©2003-2024 Zlaté mince - Numismatika. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování textů a fotografií je bez písemného souhlasu zakázáno.

RESPEKTUJEME VAŠE SOUKROMÍ.

Tyto stránky upravujeme pro vaše individuální požadavky pomocí cookies. Jsou bezpečné, bezplatné a umožňují nám 'ladit' tyto stránky a nabízet ve slevě zboží dle vašich osobních preferencí. K jejich použití je vyžadován váš souhlas. Více podrobností se dozvíte na stránce cookies ...