Mincovnictví Přemysla I. Otakara
Období vlády Přemysla I. Otakara (1192–1193, 1197–1230) spadá do doby všeobecné hospodářské a politické transformace Evropy.
Období vlády Přemysla I. Otakara (1192–1193, 1197–1230) spadá do doby všeobecné hospodářské a politické transformace Evropy, jíž poslední Přemyslovci dokázali využít jak ke konsolidaci vnitřních poměrů v zemi, tak k upevnění a postupnému rozšiřování moci na mezinárodním poli.
Důležitou součástí hospodářské transformace 13. století byla vnější kolonizace založená na zákupním (emfyteutickém) právu. S jeho uplatňováním se v českých zemích začala ve stále větší míře prosazovat peněžní forma směny a feudální renty, jež nejen v nově zakládaných městech, ale i na venkově vedla k postupné všeobecné monetizaci společnosti. Stará hradská soustava začala být nahrazována sítí královských a poddanských měst, tržních osad, nových hradů a klášterů. Zde všude bylo zapotřebí kvalitní mince, jež by podpořila hospodářský růst země.
Možnosti mincovní produkce Přemysla I. však byly dlouho omezené. I když se kvalita Přemyslových denárů proti předchozím emisím na konci 12. století patrně mírně zlepšila, lze říci, že po celé první dvacetiletí 13. století ražba mincí stagnovala. Byl to zejména nedostatek surovinových zdrojů a zřejmě i relativně malá poptávka po minci v domácím prostředí, jež českému panovníkovi bránily v razantní proměně měnových poměrů. K výraznějším
změnám mohlo dojít teprve od druhé poloviny třicátých let v souvislosti s odkrytím rozsáhlých ložisek stříbrné rudy na Vysočině. Handicapem byla i vnitrokontinentální poloha
českých zemí chráněných pohraničními horami a výrazná dominance podunajské cesty, která na sebe strhla podstatnou část obchodního provozu mezi západní a jihovýchodní Evropou. Jedinou významnou komunikační spojnici Čech se zahraničím představovala řeka Labe.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 5/2012
RYBY RUDÉHO MOŘE V Izraeli ražené mince Republiky Palau
Pro Čecha nebo středoevropana je Republika Palau zcela jistě exotickou či dokonce rajskou zemí.
Palau je ostrovním státem ležícím 500 kilometrů východně od Filipín a tvoří jej na 250 ostrovů a ostrůvků o celkové rozloze 465 km čtverečních. Počet obyvatel se odhaduje na 21 265. hlavním městem je ngerulmud, ale největším městem země je koror s více než 11 tisíci obyvateli. Úředními jazyky jsou angličtina, palauština a status uznaného jazyka má i japonština. Palau je rozvojovou zemědělskou zemí, v níž důležitou roli hraje též rybolov.
Také turistika není pro Palau zanedbatelným zdrojem financí. Měnovou jednotkou Palau je americký dolar. Zemi roku 1935 anektovalo Japonsko a po druhé světové válce se v červenci 1947 staly Palauské ostrovy součástí poručenského území OSN Tichomořské ostrovy. Samostatný distrikt Palau byl poté OSN svěřen do správy USA. Roku 1981 získala tato země autonomii a v říjnu 1994 úplnou nezávislost. Tak se Republika Palau stala jedním z nejmladších nezávislých států světa.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 5/2016.
DALŠÍ ČLÁNKY
VÍCE O ČASOPISU
