Max Švabinský Padesáté výročí smrti autora československých bankovek
Československá platidla patří k tomu nejlepšímu, co kdy bylo v oblasti bankovkové grafiky
vytvořeno.
Československá platidla patří k tomu nejlepšímu, co kdy bylo v oblasti bankovkové grafiky vytvořeno. Je to dáno nejen jejich vynikající technickou úrovní, ale především i nádherným uměleckým zpracováním. Není divu, vždyť ve své době se na jejich tvorbě podíleli naši přední výtvarníci, jakými byli například Alois Mudruňka, František Kysela či Jaroslav Benda. Avšak mezi těmito autory vystupují do popředí především dvě jména, a to Alfons Mucha
a Max Švabinský, jehož padesáté výročí smrti jsme si právě 10. února připomněli.
Bankovková tvorba v díle Maxe Švabinského je úzce spjata s Tiskárnou bankovek Národní banky Československé (TB NBČS). Ta zahájila svou činnost v lednu 1928 a už 30. května téhož roku zahájila tisk prvních bankovek1. Tou byla Mudruňkova dvacetikoruna, jejíž výroba se sem přesunula z proslulé pražské tiskárny A. Haase2. Záhy po svém vzniku se TB NBČS začala plně zabývat otázkou přípravy nové emise bankovek, která měla postupně nahradit stávající, mnohdy graficky a technicky nesourodé, nominály tištěné z části v domácích a z části v zahraničních tiskárnách. Spolupráce na nových bankovách byla tak po Alfonsu Muchovi svěřena právě Maxi Švabinskému. Ten v té době patřil mezi naše přední výtvarníky.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 3/2012.
Hvězda stříbrného plátna Pražská mincovna zahájila ražbu Kalendária
Jak to vypadalo v dílnách Pražské mincovny při ražbě prvního titulu ze sady Kalendárium 2012, a co všechno příprava této události obnáší, ukáže následující reportáž.
Vzniku pamětní medaile předchází poměrně složitý proces. Není proto divu, že v den první ražby nového titulu panuje na pracovištích Pražské mincovny téměř slavnostní nálada, okořeněná samozřejmě douškem napětí. O to větším, když se jedná o medaili věnovanou slavné
české herečce Nataše Gollové. Tento titul totiž zahájí historicky první ročníkovou kolekci Pražské mincovny, která nese příznačný název Kalendárium 2012.
„Samotná ražba je vyvrcholením týdnů poměrně náročných příprav a pro nás, kteří jsme se na nich podíleli také odměnou,“ svěřil se mincmistr Pražské mincovny Ondřej Koňařík, ještě před tím, než vydal povel ke spuštění lisu.
Sádrový model
Ale nepředbíhejme. Celá anabáze totiž začíná u medailéra, v tomto případě u sochaře Josefa Oplištila, který podle zadání mincovny vytvořil sádrovou předlohu budoucí medaile. Jak autor přiznává, zachycení toho správného výrazu Nataši Gollové nebylo snadné a konečné podobě návrhu předcházelo studium dobových fotografií i sledování filmů s touto hvězdou české kinematografie. „Vždy znovu bylo zajímavé sledovat, jaké změny ve výrazu tváře lze dosáhnout jen změnou líčení, případně účesu,“ poznamenal Josef Oplištil a přiznal, že než vznikla konečná verze, vytvořil řadu kresebných skic. „Teprve z nich vykrystalizovalo několik variant, z nichž byl vybrán finální návrh pro sádrový model,“ dodal.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 3/2012
DALŠÍ ČLÁNKY
VÍCE O ČASOPISU
