Ze světa kovových známek (19) Účelové známky s peněžními jednotkami
Největší vnější podobu s mincemi mají účelové známky s nominální hodnotou v měnových jednotkách nebo jejich dílech.
Mnozí sběratelé a obchodníci je nazývají nouzovkami, snad aby zvýšili jejich atraktivitu při případném prodeji. Na jejich vznik ale měly vliv jiné okolnosti nežli nedostatek drobného oběživa. Jen ojediněle byly známky s peněžním nominálem součástí mzdy nebo jako odměna za práci nad normu. Neměly ale většinou povahu oběživa, uvedený peněžní údaj představoval hodnotu požitku nebo výši výnosu, jenž bylo možné za známku – poukázku nebo stvrzenku – obdržet.
Vydávání známek s platební funkcí naráželo na zákon 7/1924 Sb. O ochraně čs. měny a oběhu zákonných platidel. Zajímavostí je v tomto ohledu informace zveřejněná Rudolfem Petříkem (Petřík 1937: 95; Likovský 2009: 17) a Ivou Světlou-Dubskou (Světlá - Dubská 2006: 220). Podle ní byl výrobce peněžních známek pro stavbu kasáren v Žamberku z let 1930/1931 (majitel ražebny Vladimír Podivím Praha) za jejich výrobu pokutován podle § 4 výše zmíněného zákona „pro falšování peněz“.
Peněžní nominální hodnotu nesou zpravidla na rubu firemní platební známky či náhradní platidla, známky konzumů – stvrzenky pro výplatu dividend nebo interní platidla, rabatní známky obchodníků, známky dobročinných organizací, známky městské dopravy, známky jídelen a restaurací s cenami pokrmů, zálohy, číšnické známky k vyúčtování denních tržeb, hrací známky s hodnotou výhry a další ražby.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 3/2014.
Německá platidla po 2. sv. válce (1) 1945–1948
Vlivem politických událostí prošel německý hospodářský systém a s ním spojený
peněžní oběh mnoha dramatickými změnami.
Odlišné postoje někdejších spojenců
a následné rozdělení sfér vlivu po druhé světové válce nakonec vyústilo v rozdělení
země na východní a západní část. Na vývoj, jaký prodělalo právě Západní Německo,
se společně podíváme v následujícím krátkém seriálu, na který později navážeme
specializovanými články o jednotlivých emisích a platidlech.
V této první části se zaměříme na platidla platná na území Německa od května 1945 do měnové reformy 1948. Abychom však pochopili vývoj a vznik těchto bankovek a mincí, musíme se ohlédnout o několik let nazpět.
Krátce po nástupu nacistického režimu započala na území říše řada restriktivních opatření a to nejen politických, ale především hospodářských. Veškeré úsilí nově nastoleného režimu tak směřovalo k jednoznačné orientaci na těžký a zbrojní průmysl společně s rozsáhlým systémem veřejných prací. Rozšiřovaly se tak nejen velké hutní a výrobní závody, ale například se ve značné míře budovaly i nové dálnice a železnice.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 1/2013
DALŠÍ ČLÁNKY
VÍCE O ČASOPISU
