Michal Vitanovský čerpá inspiraci z historie
Michal Vitanovský patří k nejvýznamnějším a zároveň k nejvytíženějším autorům
českých pamětních medailí a mincí.
Michal Vitanovský patří k nejvýznamnějším a zároveň k nejvytíženějším autorům
českých pamětních medailí a mincí. Jenom ražených realizací má na svém kontě více
než sto. Spolu se sedmi stovkami litých artefaktů tak vytvořil dílo obdivuhodného
rozsahu. Od devadesátých let se zabývá také tvorbou insignií. Je autorem nejvyššího
českého státního vyznamenání Řádu bílého lva. Až do roku 2004 pravidelně vystavoval
na přehlídkách mezinárodní federace medailérů (FIDEM). Michal Vitanovský je nejen
významný sochař a medailér, ale také autor odborných textů, polemik a esejí. Založil
občasník AUM (časopis Asociace umělců medailérů), který několik let ve vlastní režii
vydával a do něhož přispíval vtipnými postřehy.
Jste autorem nejvýznamnějšího českého státního vyznamenání, Řádu bílého lva. Předpokládám,
že při jeho návrhu jste byl svázán přísnými parametry, do nichž jste se musel vejít…
Je to tak. Jedná se o poměrně konzervativní disciplínu. Když dostanu například zadání na medaili k výročí pana toho a toho, řeknou, že na jedné straně má být portrét, ale revers většinou zůstává plně na autorovi. U řádů je naproti tomu přesně definováno, co bude obsahovat, což trochu svobodnějšího ducha děsně dráždí. Třeba takový Jirka Harcuba se nerad nechává svazovat, a když jsme absolvovali soutěž, tak mu vadilo, že jsou ty věci rozepsané přesně na milimetry.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 1/2011
ZE SVĚTA KOVOVÝCH ZNÁMEK (38) Jídelní známky III
Nejmladšími známkami, za které bylo možné pořídit polední jídlo, jsou ražby s nominální hodnotou (1) OBĚD.
Existuje jich řada typů a možno konstatovat, že všechny jsou z minulého století, převážně však z období první republiky. Zatímco u předchozích ražeb s příbory lze o výrobcích nanejvýše spekulovat, největší podíl těchto známek tvoří produkty závodu Karnet a Kyselý založeného roku 1905. Pouze několik ražeb je přisouzeno firmě I. B. Pichl Praha, u části materiálu je zhotovitel zatím neznámý.
Publikace Známky pražských pohostinských podniků autorů Z. Likovský, B. Kuchař a I. Světlá-Dubská uvádí 28 známek s hodnotou OBĚD, z nichž je 26 takto označeno na rubu. Podle uveřejněné typologie razidel firmy Karnet a Kyselý, Praha Žižkov jde o rubní razidla 20–23 a 25 (Likovský – Karnet – Světlá-Dubská 2000, 1751). O oblibě těchto motivů vypovídají varianty, vzniklé při výrobě nových razidel, jež nahradila větším objemem ražby nástroje opotřebované či poškozené. Ražby z rubních razidel přisouzených firmě Karnet a Kyselý a jejich varianty jsou na vyobrazení č. 1, ruby známek pravděpodobně téhož původu viz vyobrazení č. 2. Vývoj v ikonografii jídelních známek patrně dokumentují ražby smíchovské pivovarské restaurace U Zlatého anděla (obr. 3) na Švarcenberkově tř. 1 (dnes Nádražní), čp. 2222.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 4/2017.
DALŠÍ ČLÁNKY
VÍCE O ČASOPISU
